S účinností od 1. 1. 2021 došlo novelou zákoníku práce č. 285/2020 Sb. k zásadní změně v koncepci výpočtu a čerpání dovolené.

Výchozí výměra dovolené podle § 212 zůstala zachována:

• minimálně 4 týdny,
• 5 týdnů pro státní zaměstnance,
• 8 týdnů pro pedagogické pracovníky.

Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře mohou i nadále prodlužovat dovolenou navýšením její výměry v týdnech nebo zlomcích týdne (např. pro prodloužení o 1 den je třeba zvýšit výměru o 0,2 týdne).

Nově se nárok dovolené a zbývající dovolená nepočítá ve dnech ale v hodinách.
Čerpat dovolenou je možné ve dnech, mimořádně v půldnech, a jen v případě dočerpání nároku zbývající dovolené za rok v hodinách.

Od roku 2021 se dovolená nově počítá a eviduje v hodinách (namísto dnů). Čerpání je nadále možné ve dnech, výjimečně i v půldnech, a pouze ve specifických případech v hodinách (např. při dočerpávání zbytku nároku).

Podle novelizovaného § 213 se nárok odvíjí od skutečně odpracované doby v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Právo na dovolenou bude i nadále určováno v týdnech, ale vyjádřeno v hodinách.

Nárok na celou roční výměru dovolené vzniká pouze tehdy, pokud:

• pracovní poměr trvá nepřetržitě celý kalendářní rok,
• zaměstnanec v daném roce skutečně odpracuje 52 týdnů.

Teprve při zpracování mezd za prosinec je možné definitivně vyhodnotit splnění podmínek pro celoroční nárok. Do té doby se měsíčně vyhodnocuje pouze poměrná část dovolené.

Poměrný nárok se začne zaměstnanci přidělovat od měsíce, ve kterém poprvé odpracuje alespoň 4 týdny. Nárok se následně aktualizuje každý měsíc podle:

• skutečně odpracované doby,
• náhradních dob považovaných za výkon práce,
• dalších započitatelných dob (do limitu 20 násobku týdenní pracovní doby pouze po odpracování alespoň 12 týdnů).

Poměrný nárok odpovídá 1/52 roční výměry za každou celou započitatelnou týdenní pracovní dobu.

Při změně týdenní pracovní doby během roku se pro výpočet nároku použije průměrná délka týdenní pracovní doby, vypočtená z počtu kalendářních dnů v jednotlivých obdobích.

Pokud je v dohodě smluven nárok na dovolenou, musí být zároveň stanoven plánovaný fond pracovní doby a úvazek.

• Roční nárok v týdnech se nemění a je nastaven v parametrech aplikace (Vlastní nastavení – NARTYDPAR). Zde lze zadat pouze celá čísla.
• Pro úpravu nároku u konkrétní skupiny zaměstnanců se používá trvalá mzdová složka MS D009 – do základu se zadává hodnota v týdnech.
  

• D000 – Dovolená nárok: nemá vliv na výpočet, slouží pouze k aktivaci výpočtu nároku u jiných typů pracovního poměru než hlavního.
• D002 – Převod dovolené z minulého roku: zůstává beze změny. Převádějí se pouze kladné zůstatky. Záporné hodnoty je nutno zadat ručně ve dnech (s platností do 31. 12. 2021).
• D003 – Další dovolená a D004 – Převod od jiného zaměstnavatele: ponechávají se zatím ve dnech, ve výpočtu se přepočítávají na hodiny.
  

Byl upraven datový zdroj fnSestava_Vyplata_VyplPaska_Dynamicka pro tisk výplatních pásek STI_CZ a STI_DE. IDC/HTX sestavy již nejsou podporovány a změny ohledně dovolené do nich nejsou zapracovány.

Pokud máte upravenou vlastní verzi funkce fnSestava_Vyplata_VyplPaska_Dynamicka, je nutno do ní změny zapracovat. Úpravu je možné objednat.

Na výplatních páskách STI se od období 2021.01 tisknou skutečné nároky a zůstatky dovolené v hodinách.

Vzorec:

(týdenní nárok v týdnech + základ z D009) / 52 x počet celých týdnů (D054) x průměrná týdenní pracovní doba (I003A)

Příklad 1

• Parametr: 5 týdnů
• Odpracováno: 4 celé týdny v lednu
• Úvazek: 40 hodin/týden

Výpočet: 5 / 52 * 4 * 40 = 16 hodin (tj. 2 dny)

Příklad 2

• Parametr: 4 týdny
• Odpracováno: 8 týdnů (leden + únor)

Výpočet:

Leden: 4 / 52 * 4 * 40 = 13 hodin

Leden + únor: 4 / 52 * 8 * 40 = 25 hodin (tj. 3 dny a 1 hodina)

Podrobnosti k použitým mzdovým složkám najdete v části Vybrané nové mzdové složky CZ.