Analýza skladů a odběratelů, optimalizace nákupu

info

Tento obsah je dostupný i jako přiložený dokument. Stáhnout PDF

Úvod

ABC analýza je jednoduchý, ale efektivní nástroj, který umožňuje matematicky exaktně se soustředit na to, co je důležité. Použít lze na zákazníky, vlastní výrobky, služby, skladové zásoby. Základním principem ABC analýzy je princip, že pouze několik málo faktorů podstatně ovlivňuje celkový problém. Tento princip formuluje tzv. Paretovo pravidlo: „80 % veškerých důsledků je způsobeno pouze asi 20 % veškerých příčin“.

Paretovo tvrzení bylo dále rozpracováno jeho následovníky a dnes je všeobecně uznávaným principem měření efektivity. Problémem a zároveň hlavním úkolem je určit, které činnosti spadají právě do 20 % nejdůležitějších. Podle Pareta by se podnik měl soustředit právě na tyto činnosti a nezabývat se tolik činnostmi méně důležitými. Rozdělení 80/20 je teoreticky dobré, ale 20 % je pořád ještě příliš mnoho na to, aby se mohlo „vynechat“. Proto se Paretovo pravidlo rozvinulo v tzv. Paretovu (ABC) analýzu pro detailnější kategorizaci. Příčiny (jevy, zákazníky, produkty atd.) rozděluje do tří kategorií:

• kategorie A: příčiny (jevy/zákazníci/produkty…), které přinášejí zhruba 80 % následku (tržeb…),
• kategorie B: příčiny (jevy/zákazníci/produkty…), které přinášejí zhruba dalších 10 až 15 % následku (tržeb…),
• kategorie C: ostatní.

Analýza skladu, optimalizace zásob

V ESO9 Start slouží k ABC analýze skupina činností 6.5 Analýza skladu, optimalizace nákupu. Řešení je zpracováno pro řízení stavu zásob a optimalizaci nákupu pro obchodní firmu. Týká se zásoby zboží. Cílem je udržování nízké hodnoty skladu a optimalizace nákupu prostřednictvím identifikace skladových položek, které nejvíce ovlivňují celkové náklady/výnosy.

Zboží se rozděluje do různých kategorií A-B-C podle následujících kritérií (podle různého způsobu práce s ním z pohledu řízení a kontroly):

• Obrat – celková spotřeba (obrat) zásob ve skladových cenách
• Doba obratu – doba obratu zásob ve dnech
• Počet dní dodání
• Marže
• Trend – trend vývoje doby obratu zásob ve dnech

Odběratelé (zákazníci/subjekty) se rozdělují do různých kategorií A-B-C podle následujících kritérií:

• Tržby – celkové tržby za zboží
• Platební morálka
• Marže
• Trend – trend vývoje tržeb za zboží

S ohledem na uvedená kritéria a rozdělení zboží a subjektů do A-B-C kategorií je dále možné:

• optimalizovat nastavení minimální zásoby na kartách zboží,
• vyhodnotit a ke každému zboží zapsat hlavního odběratele,
• optimalizovat množství pro nákup a vytvořit nákupní objednávku.

V ESO9 Start je vytvořen návrh (ukázka) řešení, které je možné podle konkrétních požadavků a potřeb upravit a přizpůsobit. V takovém případě kontaktujte pracovníky ESO9 International a.s.

Řešení je nastaveno pro aktivní zboží a aktivní subjekty, viz kapitola Číselníky a parametry.

Výpočet denních stavů (6.5.1)

V činnosti se spouští výpočet denních stavů zásob zboží na skladě.

POZOR

Výpočet může trvat dlouho, proto je vhodnější nastavit noční JOB.

Tyto vypočtené stavy se použijí pro výpočet průměrné zásoby zboží ve skladových cenách za sledované období.

Vypočtené průměrné zásoby dále slouží pro výpočet kritéria „Doba obratu zásob ve dnech“ (DOZ), podrobněji viz kapitola Kritéria ABC (6.5.2).

Před spuštěním výpočtu je možné změnit přednabídnuté datumy, v zadaném rozmezí pak dojde k výpočtu.

• Datum od – standardně se naplňuje nejstarší (nejnižší nalezené) datum PS ze zboží na skladě.
• Datum do – standardně se naplňuje aktuálním datem.
• Pokud není „Datum od“ vyplněno, pak se od „Datum do“ odečte 365 dní.

K samotnému výpočtu dojde tlačítkem „Denní stavy zboží“.

Kritéria ABC (6.5.2)

V činnosti se provádí nastavení jednotlivých kritérií pro zboží a odběratele. Lze zde spustit přepočet, čímž dojde k rozdělení zboží a odběratelů do kategorií A-B-C v jednotlivých kritériích.

Sledovaným obdobím pro přepočet kritérií je standardně jeden rok. Nemusí se jednat o kalendářní rok.

POZOR

Výpočet může trvat dlouho, proto je vhodnější nastavit noční JOB.

• Popis kritéria – obsahuje podrobný popis kritéria, tedy k čemu se používá a jak se určuje jeho hodnota. Dále jsou zde popsány všechny parametry procedury, která přepočítává kritérium. Také je zde popsáno, s jakými defaultními (standardně předvyplněnými) parametry se procedura spouští.
• Tabulka kritéria - rozlišuje, zda se jedná o kritérium pro zboží nebo pro odběratele (subjekt),
• Procedura kritéria – tato procedura se použije při přepočtu kritéria pro rozdělení zboží/subjektů do A-B-C kategorií; lze zde zadat vlastní uživatelskou proceduru,
• Přepočet kritéria – slouží k ručnímu spuštění procedury pro výpočet kritéria (podle nastavených parametrů),
• Defaultní parametry procedury – jsou zde předvyplněné defaultní parametry pro proceduru; lze je změnit, např. zadat datumy od a do apod.,
• Rozdělovací pravidlo – je zde zadáno pomocí SQL výrazu pravidlo pro rozdělení zboží/subjektů do jednotlivých A-B-C kategorií; je možné jej změnit.

Následuje podrobnější popis jednotlivých kritérií a rozdělovacích pravidel v ESO9 Start.

Kritéria pro zboží

Celková spotřeba zásob (obrat) ve skladových cenách - CSZ

Pro každé zboží se určí celková spotřeba zásob (CSZ) jako hodnota výdejů prodejem ve skladových cenách.

Standardně se údaje získají ze složek dokladů typu SVU, které mají pohyby s kódy V01, V02.

• Tyto CSZ se sečtou jako součet celkových spotřeb (SUM_CSZ).
• Poté se zboží setřídí sestupně podle CSZ, součty CSZ se postupně napočítávají (Kumulace).
• Podle procentuálního podílu kumulace ze SUM_CSZ se zboží rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:
  • A – zboží, která tvoří 80 % součtů celkových spotřeb zásob
  • B – zboží, která tvoří 16 % součtů celkových spotřeb zásob
  • C – zboží, která tvoří 4 % součtů celkových spotřeb zásob

Příklad:

Zboží  CSZ    Kumulace  Podíl    Kat.
ZB01   15904            23,90 %  A
ZB02   13980  29884     44,90 %  A
ZB03   13325  43209     64,90 %  A
ZB04    8636  51845     77,80 %  A
ZB05    6114  57959     87,00 %  B
ZB06    1876  59835     89,80 %  B
ZB07    1863  61698     92,60 %  B
ZB08    1683  63381     95,20 %  B
ZB09    1190  64571     96,90 %  C
ZB10    1122  65693     98,60 %  C
ZB11     774  66467     99,80 %  C
ZB12     142  66609    100,00 %  C
SUM_CSZ 66609

Doba obratu zásob ve dnech - DOZ

K výpočtu je nutné mít spočítané denní stavy zboží, viz výše kapitola Výpočet denních stavů (6.5.1).

Pro každé zboží se určí doba obratu ve dnech (DOZ) podle vzorce d = Z * t / Q, kde:

• Q – celková spotřeba zásob jako hodnota výdejů prodejem ve skladových cenách. Standardně se údaje získají ze složek dokladů typu SVU, které mají pohyby s kódy V01, V02.
  • Pokud je Q = 0 (položka neměla ve sledovaném období pohyb prodejem), pak se pro d nastaví hodnota 9999.
• t – pokud byla skladová karta na hlavním skladě založena před, nebo k začátku sledovaného období, pak t = 365. Jestliže byla skladová karta založena během sledovaného období, pak se skutečný počet dnů určí jako rozdíl mezi koncem období a založením karty (t je pak menší než 365).
• Z – průměrná zásoba ve skladových cenách. Vypočte se jako součet denních stavů / t.

Poté se zboží podle hodnoty d (DOZ) rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:

• A – zboží, u kterých je doba obratu zásob 0 - 30 dnů
• B – zboží, u kterých je doba obratu zásob 31 - 120 dnů
• C – zboží, u kterých je doba obratu zásob 121 - 365 dnů
• 9999 – zboží, u kterých je doba obratu zásob 9999 dnů (neměly ve sledovaném období pohyb prodejem)
• D – zboží, u kterých je doba obratu zásob víc než 365 dnů

Počet dní dodání - PDDZ

Pro každé zboží se zjistí počet dní dodání (PDDZ) podle následujících pravidel:

• Z číselníku zboží se z odkazu „Značení pro subjekt“ vyberou záznamy, které mají nastavenu položku „Akce se zbožím“ na hodnotu „Vše“ nebo „Jen příjem“.

  • Nejdříve se hledá záznam, na kterém je uveden subjekt, který je na kartě zboží nastaven jako hlavní dodavatel. Z toho záznamu se z položky „Doba dodání“ určí PDDZ.
  • Pokud pro hlavního dodavatele není nalezen vyhovující záznam, použije se nejvyšší nalezené PDDZ ze záznamů pro ostatní subjekty.

• Jestliže pro zboží není ve „Značení pro subjekt“ žádné PDDZ nalezeno, zjišťuje se dále (pouze pro hlavního dodavatele uvedeného na kartě zboží) z číselníku subjektů z odkazu „Typ“.

  • Standardně se vybere pro dodavatele záznam pro typ „DOD“. PDDZ se určí z položky „Doba dodání“.

• Podle hodnoty PDDZ se zboží rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:

  • A – zboží, u kterých je počet dní dodání 31 - 90 dnů
  • B – zboží, u kterých je počet dní dodání 8 - 31 dnů
  • C – zboží, u kterých je počet dní dodání 0 - 7 dnů
  • Neurčeno – zboží, u kterých je jiný počet dní dodání

Marže - ZMARZE

Pro každé zboží se zjistí průměrná marže (ZMARZE) v procentech.

• Nejprve se pro každou složku prodejní skladové výdejky zjistí marže v procentech (ZMARZE_SDOK). Standardně se údaje získají ze složek dokladů typu SVU, které mají pohyby s kódy V01, V02. ZMARZE_SDOK se vypočte podle vzorce (HDCCENAKC - HDCCENASPOCT) * 100 / HDCCENASPOCT, kde:

  • HDCCENAKC – celková cena složky dokladu v Kč.
  • HDCCENASPOCT – celková spočtená cena složky dokladu. Jakým způsobem se cena vypočítá je uvedeno v nápovědě (viz Nápověda – sekce Pro správce – oddíl Popis základních algoritmů – odkaz Ceny na dokladu - popis tvorby cen).

• ZMARZE_SDOK každého zboží se sečtou a určí se průměrná marže zboží ZMARZE v procentech.

• Poté se zboží podle procenta ZMARZE rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:

  • A – zboží, u kterých je marže větší než 30 %
  • B – zboží, u kterých je marže 10 % - 30 %
  • C – zboží, u kterých je marže menší než 10 %

Trend vývoje doby obratu zásob ve dnech - ZTRENDDOZ

Pro každé zboží se určí trend vývoje doby obratu zásob ve dnech (ZTRENDDOZ).

• Sledované období se rozdělí na stejné části TC (standardně na tři).
• Pro každou část TC se určí doba obratu zásob ve dnech podle kritéria DOZ (viz výše). Použije se stejný vzoreček, ve kterém t je částí sledovaného období. Pro každou část TC se zboží podle hodnoty DOZ rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C.
• Porovnáním DOZ v jednotlivých částech se pak určí výsledný trend ZTRENDDOZ:
  • A – zboží, u kterých doba obratu zásob roste
  • B – zboží, u kterých se doba obratu zásob nemění
  • C – zboží, u kterých doba obratu zásob klesá
  • ? – zboží, u kterých nelze trend jednoznačně určit

Standardně se ZTRENDDOZ rozděluje do jednotlivých kategorií A-B-C takto:

1. část TC	2. část TC	3. část TC	Kat. A-B-C
B	B	A	A
C	B	A	A
B	C	B	A
C	C	B	A
A	B	A	A
C	C	A	A
A	C	A	A
A	A	A	B
B	B	B	B
C	C	C	B
A	B	B	B
C	A	A	B
A	C	C	B
C	B	B	B
B	C	C	B
B	A	A	B
B	A	B	C
A	B	C	C
A	A	B	C
B	B	C	C
C	B	C	C
A	A	C	C
C	A	C	C
A	C	B	?
B	C	A	?
C	A	B	?
B	A	C	?

Celková spotřeba zásob (obrat) v základních MJ - CSMJZ

Pro každé zboží se určí celková spotřeba zásob (CSMJZ) z výdejů prodejem v základní měrné jednotce. Standardně se údaje získají ze složek dokladů typu SVU, které mají pohyby s kódy V01, V02.

Vypočtený stav se použije pro výpočet korekce „Minimální zásoba“ (MZ), podrobněji viz kapitola Výpočet/korekce hodnot na základě kritérií ABC (6.5.3). Nedochází zde tedy k rozdělení do kategorií A-B-C.

Kritéria pro subjekt

Celkové tržby za zboží - CTS

Pro každý subjekt se pro dané období určí celkové tržby za zboží (CTS). Standardně se údaje získávají z dokladů typu FVU ze složek typu zboží. Tržby jsou v domácí měně bez DPH. Vezmou se pouze faktury, jejichž datum zdanitelného plnění patří do rozmezí datumů od a do.

• Tyto CTS se sečtou jako součet celkových tržeb (SUM_CTS).
• Poté se subjekty setřídí sestupně podle CTS, součty CTS se postupně napočítávají (Kumulace).
• Podle procentuálního podílu kumulace ze SUM_CTS se subjekty rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:
  • A – subjekty, které tvoří 80 % součtů celkových tržeb
  • B – subjekty, které tvoří 16 % součtů celkových tržeb
  • C – subjekty, které tvoří 4 % součtů celkových tržeb

Příklad:

Subjekt  CTS    Kumulace  Podíl    Kat.
S01      15904            23,90 %  A
S02      13980  29884     44,90 %  A
S03      13325  43209     64,90 %  A
S04       8636  51845     77,80 %  A
S05       6114  57959     87,00 %  B
S06       1876  59835     89,80 %  B
S07       1863  61698     92,60 %  B
S08       1683  63381     95,20 %  B
S09       1190  64571     96,90 %  C
S10       1122  65693     98,60 %  C
S11        774  66467     99,80 %  C
S12        142  66609    100,00 %  C
SUM_CTS  66609

Platební morálka - SMORALKA

Pro každý subjekt se zjistí platební morálka (SMORALKA). Údaje se získávají z neuhrazených (nespárovaných) pohledávek přepočtených na domácí měnu.

• Pro různá rozmezí dnů po splatnosti se pro každý subjekt sečtou neuhrazené pohledávky (SUM_HDPOHLEDAVKAKC). Standardně se sledují neuhrazené pohledávky:

  • více než 180 dní po splatnosti,
  • v rozmezí 14 až 180 dní po splatnosti,
  • méně než 14 dní po splatnosti (tedy i před splatností).

• Podle SUM_HDPOHLEDAVKAKC se subjekty rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:

  • A – subjekty, u nichž je součet neuhrazených pohledávek víc než 10000 a zároveň doklady tvořící tento součet jsou méně než 14 dnů po splatnosti, tedy i před splatností. Patří sem také subjekty, u nichž je součet neuhrazených pohledávek menší než 10000. Zde se nebere ohled na počet dnů po splatnosti (doklady tvořící součet mohou být tedy i víc než 14 dní po splatnosti, nebo také před splatností).

• B – subjekty, u nichž je součet neuhrazených pohledávek víc než 10000 a zároveň doklady tvořící tento součet jsou 14 - 180 dnů po splatnosti.

• C – subjekty, u nichž je součet neuhrazených pohledávek víc než 10000 a zároveň doklady tvořící tento součet jsou více než 180 dnů po splatnosti.

• Neurčeno – subjekty, které nemají žádnou pohledávku.

Marže - SMARZE

Pro každý subjekt se zjistí průměrná marže (SMARZE) v procentech.

• Nejprve se pro každou složku prodejní skladové výdejky zjistí marže v procentech (SMARZE_SDOK). Standardně se údaje získají ze složek dokladů typu SVU, které mají pohyby s kódy V01, V02. SMARZE_SDOK se vypočte podle vzorce (HDCCENAKC - HDCCENASPOCT) * 100 / HDCCENASPOCT, kde:

  • HDCCENAKC – celková cena složky dokladu v Kč.
  • HDCCENASPOCT – celková spočtená cena složky dokladu. Jakým způsobem se cena vypočítá je uvedeno v nápovědě (viz Nápověda – sekce Pro správce – oddíl Popis základních algoritmů – odkaz Ceny na dokladu - popis tvorby cen).

• SMARZE_SDOK každého subjektu se sečtou a určí se průměrná marže subjektu SMARZE v procentech.

• Poté se subjekty podle procenta SMARZE rozdělí do jednotlivých kategorií A-B-C:

  • A – subjekty, u kterých je marže větší než 30 %
  • B – subjekty, u kterých je marže 10 % - 30 %
  • C – subjekty, u kterých je marže menší než 10 %

Trend vývoje tržeb za zboží - STRENDCTS

Pro každý subjekt se určí trend vývoje tržeb za zboží (STRENDCTS).

• Sledované období se rozdělí na stejné části TC (standardně na tři).

• Pro každou část TC se určí celkové tržby za zboží podle kritéria CTS (viz výše). Pro každou část TC se subjekty rozdělí podle procentuálního podílu kumulace ze SUM_CTS do jednotlivých kategorií A-B-C.

• Porovnáním CTS v jednotlivých částech se pak určí výsledný trend STRENDCTS:

  • A – subjekty, u kterých celkové tržby za zboží rostou
  • B – subjekty, u kterých se celkové tržby za zboží nemění
  • C – subjekty, u kterých celkové tržby za zboží klesají
  • ? – subjekty, u kterých nelze trend jednoznačně určit

• Standardně se STRENDCTS rozděluje do jednotlivých kategorií A-B-C takto:

1. část TC	2. část TC	3. část TC	Kat. A-B-C
B	B	A	A
C	B	A	A
B	C	B	A
C	C	B	A
A	B	A	A
C	C	A	A
A	C	A	A
A	A	A	B
B	B	B	B
C	C	C	B
A	B	B	B
C	A	A	B
A	C	C	B
C	B	B	B
B	C	C	B
B	A	A	B
B	A	B	C
A	B	C	C
A	A	B	C
B	B	C	C
C	B	C	C
A	A	C	C
C	A	C	C
A	C	B	?
B	C	A	?
C	A	B	?
B	A	C	?

Výpočet/korekce hodnot na základě kritérií ABC (6.5.3)

V činnosti je možné pro zboží vypočítat (a korigovat) minimální zásobu zboží na skladě a určit (a ke zboží zapsat) hlavního odběratele zboží. Dále se zde definuje korekce velikost objednávky, která slouží k optimalizaci množství pro nákup, viz níže.

To vše se děje na základě výsledků ABC analýzy (rozdělení zboží a subjektů do A-B-C kategorií), viz výše kapitola Kritéria ABC (6.5.2).

POZOR

Výpočet může trvat dlouho, proto je vhodnější nastavit noční JOB.

• Popis korekce – obsahuje podrobný popis korekce, tedy k čemu se používá a jak se vypočítává/koriguje hodnota. Dále jsou zde popsány všechny parametry procedury, která vypočítává/koriguje hodnoty. Také je zde popsáno, s jakými defaultními (standardně předvyplněnými) parametry se procedura spouští.
• Tabulka korekce - rozlišuje, zda se jedná o korekci pro zboží nebo pro odběratele (subjekt). Standardně v ESO9 Start existují korekce pouze pro zboží.
• Procedura korekce – tato procedura se použije při výpočtu/korekci hodnot; lze zde zadat vlastní uživatelskou proceduru.
• Přepočet/korekce hodnoty – slouží k ručnímu spuštění procedury pro výpočet/korekci hodnot (podle nastavených parametrů).
• Defaultní parametry procedury – jsou zde předvyplněné defaultní parametry pro proceduru; lze je změnit, např. zadat datumy od a do apod.
• Pravidlo korekce – je zde zadáno pomocí SQL výrazu pravidlo pro korekci hodnot; je možné jej změnit.

Následuje podrobnější popis jednotlivých korekcí a jejich pravidel v ESO9 Start.

Minimální zásoba - MZ

Pro každé zboží se vypočítá minimální zásoba (MZ). Tato hodnota se pak po zaokrouhlení zapíše (případě se přepíše existující údaj) ke zboží na skladě do položky „Minimální zásoba“. Zapíše se na skladě, který je pro zboží nastaven jako běžný („centrální“) sklad.

K výpočtu je nutné mít spočítané kritérium „Celková spotřeba zásob (obrat) v základních MJ“ (CSMJZ), viz výše kapitola Kritéria ABC (6.5.2).

Minimální zásoba má význam pro výpočet velikosti objednávky (VO), viz kapitola Generování nákupní objednávky (6.5.6).

Výpočet probíhá postupně ve třech krocích (3 průchody).

1. krok podle obratu (kritérium CSZ):

• zboží je podle CSZ v kategorii A, MZ = hodnota CSMJZ / 24
• zboží je podle CSZ v kategorii B, MZ = hodnota CSMJZ / 12
• zboží je podle CSZ v kategorii C, MZ = hodnota CSMJZ / 4
• zboží je podle CSZ v jiné kategorii, MZ = 0

2. krok podle doby obratu (kritérium DOZ):

• zboží je podle DOZ v kategorii A, MZ = MZ (vypočtená v 1. kroku) * 1,8
• zboží je podle DOZ v kategorii B, MZ = MZ vypočtená v 1. kroku
• zboží je podle DOZ v kategorii C, MZ = MZ (vypočtená v 1. kroku) * 0,6
• zboží je podle DOZ v jiné kategorii, MZ = 0

3. krok podle počtu dní dodání (kritérium PDDZ):

• zboží je podle PDDZ v kategorii A, MZ = hodnota CSMJZ / 4
• zboží je podle PDDZ v kategorii B, MZ = hodnota CSMJZ / 12
• zboží je podle PDDZ v kategorii C, MZ = MZ vypočtená v 2. kroku
• zboží je podle PDDZ v jiné kategorii, MZ = 0

Výsledná hodnota MZ se nakonec zaokrouhlí na celé číslo nahoru (na nejbližší vyšší celé číslo) a poté se zapíše ke zboží na skladě.

Velikost objednávky - VO

Pro každé zboží se vypočítá velikost objednávky (VO). Procedura a pravidlo korekce slouží jako datový zdroj pro činnost 6.5.6 Generování nákupní objednávky. K samotnému výpočtu dochází v této činnosti, podrobnosti viz kapitola Generování nákupní objednávky (6.5.6).

Hlavní odběratel - ZMAXODB

Pro každé zboží se určí hlavní odběratel (ZMAXODB), který má největší tržby. Tento odběratel se pak zapíše ke zboží do poznámek.

Hlavní odběratel má význam pro výpočet velikosti objednávky (VO), viz kapitola Generování nákupní objednávky (6.5.6).

Pro každý subjekt se určí celkové tržby za jednotlivá zboží (pro dané období). Standardně se údaje získávají z dokladů typu FVU ze složek typu zboží. Tržby jsou v domácí měně bez DPH. Vezmou se pouze faktury, jejichž datum zdanitelného plnění patří do rozmezí datumů od a do.

• Pro každé zboží se vybere subjekt, který má nejvyšší tržby.
• Tento subjekt se zapíše do poznámky ke zboží jako poznámka typu MAXODB:
  • Datum – datum vytvoření nebo aktualizace záznamu
  • Číslo – IDSUBJEKTu hlavního odběratele
  • Předmět – kód subjektu

Zboží - ABC analýza (6.5.4)

V činnosti lze zobrazit veškeré aktivní zboží.

• U každého zboží jsou uvedeny hodnoty ABC pro všechna kritéria zboží.
• Dále je zde zobrazeno, který sklad je pro zboží uveden jako běžný, hlavní odběratel (ZMAXODB), základní měrná jednotka a celková spotřeba v základní MJ (CSMJZ) za sledované období.
• Zboží lze dle standardních postupů filtrovat, případně třídit.

Subjekt - ABC analýza (6.5.5)

V činnosti lze zobrazit veškeré aktivní subjekty.

• U každého subjektu jsou uvedeny hodnoty ABC pro všechna kritéria subjektu.
• Subjekty lze dle standardních postupů filtrovat, případně třídit.

Generování nákupní objednávky (6.5.6)

V činnosti systém navrhne množství korigované podle ABC analýzy, které by bylo vhodné objednat. Podle návrhu lze vytvořit nákupní objednávku, množství k objednání je přitom možné ručně změnit.

Podobně jako v činnosti 2.1.1.3 Generování nákupní objednávky, systém nejprve podle bilanční rovnice (definované v parametrech aplikace, viz kapitola Číselníky a parametry) navrhne množství k objednání jako „Návrh“ (NA). Poté se dle definice korekce „Velikost objednávky“ (VO) procedurou zkoriguje množství k objednání podle ABC kritérií jako „Návrh ABC analýza“ (VO).

Výpočet VO probíhá postupně v pěti krocích (5 průchodů).

1. krok podle obratu (kritérium CSZ):

• zboží je podle CSZ v kategorii A:
  • pokud je NA menší nebo rovno jako MZ / 10, pak VO = 0
  • v jiných případech je VO = NA
• zboží je podle CSZ v kategorii B, VO = NA
• zboží je podle CSZ v kategorii C:
  • pokud je fyzický stav zboží na skladě menší nebo rovno jako MZ / 3, pak VO = hodnota NA + MZ
  • v jiných případech je VO = 0
• zboží je podle CSZ v jiné kategorii, VO = NA

2. krok podle marže (kritérium ZMARZE):

• zboží je podle ZMARZE v kategorii A, VO = VO (vypočtená v 1. kroku) * 1,1
• zboží je podle ZMARZE v kategorii B, VO = VO (vypočtená v 1. kroku) * 1,05
• zboží je podle ZMARZE v kategorii C, VO = VO vypočtená v 1. kroku
• zboží je podle ZMARZE v jiné kategorii, VO = VO vypočtená v 1. kroku

3. krok podle trendu (kritérium ZTRENDDOZ):

• zboží je podle ZTRENDDOZ v kategorii A, VO = VO (vypočtená v 2. kroku) * 1,2
• zboží je podle ZTRENDDOZ v kategorii B, VO = VO vypočtená v 2. kroku
• zboží je podle ZTRENDDOZ v kategorii C, VO = VO (vypočtená v 2. kroku) * 0,8
• zboží je podle ZTRENDDOZ v jiné kategorii, VO = VO vypočtená v 2. kroku

4. krok podle celkových tržeb (kritérium CTS) a platební morálky (kritérium SMORALKA) hlavního odběratele (korekce ZMAXODB):

• hlavní odběratel je zároveň podle obou kritérií CTS a SMORALKA v kategorii A, VO = VO (vypočtená v 3. kroku) * 1,1
• hlavní odběratel není zároveň podle obou kritérií CTS a SMORALKA v kategorii A (minimálně v jednom z těchto kritérií je v jiné kategorii), VO = VO vypočtená v 3. kroku

5. krok podle minimálního odběru (MNMINODBER) a dávky odběru (MNDAVKAODBERU) hlavního dodavatele zboží:

• V číselníku zboží se z odkazu „Značení pro subjekt“ vybere záznam, na kterém je uveden subjekt, který je na kartě zboží nastaven jako hlavní dodavatel, a zároveň má nastavenu položku „Akce se zbožím“ na hodnotu „Vše“ nebo „Jen příjem“.

  • Ze záznamu se určí MNMINODBER z položky „Minimální odběr“, resp. MNDAVKAODBERU z položky „Dávka odběru“.

• jestliže je VO (vypočtená ve 4. kroku) menší nebo rovna hodnotě MNMINODBER, pak VO = MNMINODBER

  • např. když VO = 20 a MNMINODBER = 40, tak VO = 40

• pokud je VO (vypočtená ve 4. kroku) větší než hodnota MNMINODBER a zároveň je hodnota MNDAVKAODBERU větší než 0, pak se VO upraví dle MNDAVKAODBERU

  • např. když VO = 20, MNMINODBER = 15 a MNDAVKAODBERU = 15, tak VO = 30

Výsledná hodnota VO se nakonec zaokrouhlí na celé číslo nahoru (na nejbližší vyšší celé číslo) a je zobrazena v položce „Návrh ABC analýza“.

V horní části je zobrazena jednoduchá hlavička nákupní objednávky s tlačítkem pro vygenerování objednávky. Je možné zadat sklad, termín dodání a měnu objednávky.

• Pro každý subjekt, který figuruje jako hlavní dodavatel na některé kartě navrženého zboží (v položce „Dodavatel“ v číselníku zboží) existuje samostatná hlavička. Je zde také hlavička bez dodavatele, takže lze položky objednat i u jiného dodavatele.

V prostřední části je pro každého dodavatele (hlavičku s dodavatelem) zobrazen seznam navrženého zboží, jehož je tento hlavním dodavatelem. Zboží bez hlavního dodavatele je uvedeno ve společné skupině, v horní části tato skupina nemá uvedeného dodavatele. Na vzniklé objednávce je pak nutné ručně doplnit dodavatele. V této skupině je také navíc znovu uvedeno zboží, které má hlavního dodavatele.

• Pro každé zboží je uvedena informace o stavu skladových zásob (jako součet přes všechny sklady, které mají povoleno objednávání, viz kapitola Číselníky a parametry) spolu s návrhem množství (korigovaným podle ABC analýzy) k objednání v základní měrné jednotce.
• Toto množství spolu s měrnou jednotkou je možné měnit. Pokud se změní měrná jednotka, musí tato patřit mezi alternativní měrné jednotky (balení) zboží.
• Zboží, které se má objednat, musí být označeno.

Ve spodní části je zobrazeno navrhnuté množství v alternativních měrných jednotkách, které jsou definovány v číselníku zboží v odkazu „Balení zboží“.

K založení nákupní objednávky pro označené zboží slouží tlačítko „Generování objednávky“ v horní části.

• Po provedení kopie je zobrazeno číslo nově založeného dokladu. Odkazem „ Vzniklý doklad“ je možné na něj přejít a dále s ním pracovat.

POZOR

Pokud není na vzoru nákupní objednávky (ve složce typu zboží) uvedeno číslo skladu, založí se složky na nově vzniklý doklad bez uvedeného skladu. Je třeba pak na vzniklé objednávce zadat číslo skladu ručně.

Číselníky a parametry

Subjekty (9.3.3.0)

V číselníku se evidují údaje o obchodních partnerech.

• Stav – položka udává, zda jsou obchodní styky se subjektem aktivní nebo ne. V ABC analýze se pracuje s aktivními subjekty.

Odkaz „Typ“

V odkazu lze zařadit subjekt do typu subjektu (a pro daný typ definovat dohodnuté obchodní podmínek pro subjekt).

• Doba dodání – položka definuje počet dnů, které jsou dohodnuté pro splnění vydané nebo přijaté objednávky. V ABC analýze má význam pro subjekty typu DOD (dodavatel) pro výpočet počtu dní dodání (PDDZ) zboží.

Sklady (9.5.7)

Číselník obsahuje seznam skladů s určením způsobu ocenění skladových zásob, způsobu účtování apod.

• Objednávat – položka určuje, zda je možné na sklad objednávat zboží, což má vliv na automatizovaný návrh nákupní objednávky zboží (v činnosti 2.1.1.3 Generování nákupní objednávky). V ABC analýze má význam pro výpočet návrhu zboží k objednání (VO).

Zboží (9.5.9)

V číselníku se evidují údaje o zboží bez ohledu na jeho fyzické uložení na různých skladech.

• Stav – položka udává, zda je aktivní nebo ne. V ABC analýze se pracuje s aktivním zbožím.
• Dodavatel – položka určuje, který subjekt je hlavním dodavatelem zboží. V ABC analýze má význam pro výpočet počtu dní dodání (PDDZ) zboží a pro výpočet návrhu zboží k objednání (VO).
• Běžný sklad – položka udává hlavní (centrální) sklad, na kterém je zboží umístěno. V ABC analýze má význam zejména pro výpočet minimální zásoby (MZ) zboží.

Odkaz „Značení pro subjekt“

V odkazu je možné pro každé zboží zadat odlišné značení zboží pro konkrétní subjekt, nebo pro skupinu značení zboží uvedenou v subjektu v typu subjektu. Toto značení se pak použije ve složkách dokladů, na jejichž hlavičce je zadán subjekt (nebo jeho skupina značení), pro který je značení definováno.

• Doba dodání – položka standardně definuje počet dnů, které jsou dohodnuté pro splnění vydané nebo přijaté objednávky. V ABC analýze má význam výpočet počtu dní dodání (PDDZ) zboží.
• Minimální odběr – položka má standardně význam v profi úpravách, zadává se zde množství, které je nutné od odběratele objednat. V ABC analýze má význam pro výpočet návrhu zboží k objednání (VO).
• Dávka odběru – položka má standardně význam v profi úpravách, zadává se zde množství, o které se může zvyšovat nebo snižovat množství zboží k objednání od odběratele. V ABC analýze má význam pro výpočet návrhu zboží k objednání (VO).
• Akce se zbožím – položka standardně slouží k omezení tvorby skladových dokladů. V ABC analýze má význam pro výpočet PDDZ a VO (viz výše).

Odkaz „Balení zboží“

V odkazu lze pro každé zboží zadat různá balení nebo měrné jednotky, v kterých mohou probíhat pohyby tohoto zboží. V ABC analýze se při návrhu k objednání zobrazuje také přepočet navrženého množství k objednání v alternativních měrných jednotkách nebo balení.

Odkaz „Poznámky“

V odkazu je možné pro každé zboží zadat libovolné množství poznámek různých typů.

V ABC analýze se po výpočtu hlavního odběratele (ZMAXODB) tento následně pro zboží zapíše do poznámky typu MAXODB.

Zboží na skladě (9.5.10)

V číselníku je seznam zboží na všech skladech. Evidují se zde takové údaje, které jsou specifické pro konkrétní zboží na konkrétním skladě. V ABC analýze mají pro navrhování množství k objednání význam údaje o fyzickém a účetním stavu zboží na skladě, objednaném, blokovaném a bilancovaném množství a definované minimální a maximální zásobě na skladové kartě.

• Účetní stav – položka zobrazuje aktuální účetní stav (zaevidovaný účetními doklady nebo účetní uzávěrkou).
• Fyzický stav – položka zobrazuje aktuální fyzický stav (zaevidovaný fyzickými doklady).
• Blokováno – položka zobrazuje aktuální množství, které je pro odběratele blokované.
• Objednáno – položka zobrazuje aktuální množství, které je objednané.
• Bilancováno – položka zobrazuje aktuální množství, které je bilancované pro výrobu.
• Minimální zásoba – položka určuje, jaká je minimální požadovaná zásoba na tomto skladě. V ABC analýze je hodnota vypočtena (a nastavená) na hlavním (běžném) skladě zboží.
• Maximální zásoba – položka udává, jaká je maximální povolená zásoba na tomto skladě

Parametry aplikace (9.6.1)

Do parametrů aplikace nemá běžný uživatel přístup.

Sdružené editory parametrů úlohy

V odkazu „Parametry pro automatické generování nákupních objednávek“ (ve spodní části formuláře parametrů aplikace) je definován algoritmus výpočtu (bilanční rovnice), podle kterého systém navrhne množství zboží, které by bylo vhodné objednat.

Do výpočtu mohou vstupovat ze skladové karty údaje o fyzickém a účetním stavu zboží na skladě, objednaném, blokovaném a bilancovaném množství a definované minimální a maximální zásobě na skladové kartě (viz výše).

Podmínkou je, aby bylo pro sklad povoleno navrhovat množství k objednání zboží (viz výše). Pokud je zboží evidováno na více skladech, jsou uvedené údaje součtovány (ze skladů, které mají povoleno objednávání).

Pro každou položku (parametr) lze zvolit, zda se při návrhu přičte, odečte nebo se s ní v návrhu nepočítá.

Parametry lze nalézt (a upravovat) také ve skupině parametrů Nákup.