Eviduje údaje o bankách, se kterými dochází k finančnímu styku.
Pro předávání dat (importních a exportních souborů, tj. import bankovních výpisů, odesílání platebních a inkasních příkazů a bankovních zástav) mezi systémem ESO9 a jednotlivými bankami (u kterých má firma bankovní účet, bankovní účty jsou evidovány v číselníku 9.2.6 Peněžní účty), je nutné definovat parametry těchto přenosů a formáty exportních a importních souborů, viz <a href=„esoform.asp?TPage=help\banky\banky.htm&FormType=Help“ target=„_blank“>Popis jednotlivých formátů exportních a importních souborů</a>.
Samotné předávání těchto souborů je nutné zajistit mimo systém ESO9.
Pro export platebních a inkasních příkazů je možné nastavit kontrolu na vyplněnost položek platebních a inkasního příkazů.
Vstupní formulář je rozdělen na 4 záložky, v první jsou uvedeny základní údaje o bance, jako je kód banky, název banky a další údaje.
Ve druhé záložce jsou parametry nutné pro export platebních a inkasních příkazů a odkaz na definiční soubory banky (pro tuzemské a zahraniční platební příkazy a pro inkasní příkazy), kde lze také nastavit kontrolu vyplněnosti položek platebního nebo inkasního příkazu u konkrétního definičního souboru.
Ve třetí záložce jsou parametry pro import bankovních výpisů.
Čtvrtá záložka obsahuje parametry pro tvorbu bankovních zástav.
Slouží k nastavení parametrů pro tvorbu exportního souboru platebního nebo inkasního příkazu, který je buď zaslán do banky, nebo je dále zpracován komunikačním programem banky.
Parametry pro export platebních příkazů je možné zadat zvlášť pro tuzemský a zvlášť pro zahraniční styk. Podle nastavení položky „Druh výstupu“ při vytváření exportního souboru (viz 1.2.1.4 Export platebních příkazů) se použijí parametry, definiční soubor a kontrola buď pro tuzemský nebo zahraniční platební příkaz.
Hlavním parametrem je definiční soubor pro přenos do banky, ve stejném odkaze se nastavuje kontrola na vyplněnost položek platebního nebo inkasního příkazu pro uvedený definiční soubor, viz níže.
Dále je možné definovat název a adresář umístění exportovaných souborů, tento název a umístění se předvyplní při vytváření exportu.
V definici názvu je možno využít znaky RRRRMMDD, DDMMRRRR, RRMMDD, DDMMRR, MMDD, DDMM. Při vytváření názvu souboru bude dosazeno aktuální datum.
Pokud v názvu souboru bude obsažen (jediný) řetězec znaků složený z několika hvězdiček *, pak se namísto tohoto řetězce bude generovat číslo, které je o 1 větší než číslo uvedené v položce „Poslední exportovaný soubor“. Po vytvoření exportu se nové číslo zapíše do položky „Poslední exportovaný soubor“.
Pro export inkasních příkazů se používá stejný adresář jako pro pro export tuzemských platebních příkazů, navíc je možno zadat položku „Identifikátor SEPA“, která se používá při exportu inkasních příkazů.
Slouží pro nastavení a editaci definic a pro nastavení kontroly na vyplněnost položek platebního nebo inkasního příkazu při vytváření exportního souboru.
Standardní definiční soubory pro banky jsou dodávány v základní verzi ESO9 Start. Pokud pro vaši banku takový soubor neexistuje, je nutné zažádat dodavatele systému ESO9 o vytvoření takového definičního souboru na základě popisu struktury souboru (tento popis by vám měla poskytnout příslušná banka).
Definiční soubor a jeho parametry jsou na záložce Definice.
U některých definičních souborů je nutné provést některá nastavení v definicích podle podkladů, které dodávají jednotlivé banky. Jedná se zejména o údaje, které jsou závislé na odesílateli bankovních výpisů (například číslo klienta přidělené bankou a podobně). Jednotlivé parametry v definici poznáte tak, že začínají znakem ! (vykřičník). Ty je nutné v definici nahradit konkrétním údajem. Tlačítkem „Kontrola parametrů“ je možné zjistit, zda některý z parametrů dosud zůstal nepřepsán. Vypíše se vždy pouze první nalezený nevyplněný parametr, takže po jeho opravě je třeba kontrolu provést znovu.
Standardní nastavení konkrétního definičního souboru je možné obnovit tlačítkem „Standardní nastavení“. V případě, že byly dříve provedeny nějaké ruční úpravy definice, budou tímto nenávratně ztraceny!
Nastavení kontroly na vyplněnost položek platebního nebo inkasního příkazu na záložce Kontrola (viz 1.2.1.4 Export platebních příkazů).
U jednotlivých položek platebního nebo inkasního příkazu lze nastavit 3 úrovně kontroly:
Bez kontroly - položka se nekontroluje
Varování - pokud je položka prázdná, zobrazí se varování, exportní soubor se vytvoří, v sestavě „Kontrolní sestava“ je položka vypsaná oranžovou barvou
Chyba - pokud je položka prázdná, zobrazí se chybová hláška, exportní soubor se nevytvoří, v sestavě „Kontrolní sestava“ je položka vypsaná červenou barvou a s vykřičníkem
Slouží k nastavení parametrů pro načtení importního souboru bankovních výpisů, který je buď přijat přímo z banky, nebo je vytvořen komunikačním programem banky.
Hlavním parametrem je procedura pro import. K načtení bankovního výpisu je nutná existence procedury spImportBanka_XXXX, kde část XXXX je nutné zadat do položky „Procedura pro import“. Standardní procedury pro banky jsou dodávány v základní verzi ESO9 Start. V případě, že nevíte, jakou proceduru pro import použít, můžete se ji pokusit určit pomocí automatické detekce formátu souboru bankovních výpisů. K tomu musíte mít k dispozici soubor bankovních výpisů vytvořený v bance. Soubor můžete buď načíst (tlačítkem „Načti soubor BAV“ po zadání cesty a jména souboru), nebo obsah souboru můžete zkopírovat přímo do pole „Načtený soubor“. Po stisku tlačítka „Testuj soubor BAV“ se vypíše doporučená procedura pro import. Pokud se nalezne jediná použitelná procedura, je možno tlačítkem „Nastav proceduru pro import“ ji rovnou nastavit. Detekce musí být prováděna nad tou bankou, pro kterou je bankovní výpis určen. V opačném případě nemusí být procedura určena správně. Systém by měl být schopen rozeznat většinu souborů bankovních výpisů, které umí zpracovávat aktuální verze ESO9 (k 1.12.2016 je to více než 50 různých typů struktur a jejich variant). Pokud je vstupní soubor příliš malý (obsahuje málo bankovních výpisů), nemusí být správná procedura detekována nebo naopak může systém nabídnout více alternativních procedur. V tom případě zkuste provést detekci s větším souborem.
Pokud importní proceduru nelze nalézt, pravděpodobně se jedná o formát souboru, který dosud systém ESO9 nepodporuje. V tomto případě je nutné zaslat požadavek na podporu ESO9 s žádostí o vytvoření procedury pro import. Součástí požadavku musí být minimálně jeden vzorek vstupního souboru a popis jeho struktury (dokumentaci formátu předávaných bankovních výpisů si vyžádejte u vaší banky).
Aby se banka nabízela v činnosti 1.2.1.5 Import bankovních výpisů, je nutné zadat do položky „Cesta imp. souborů“ adresář umístění importovaných souborů. Je možné také zadat „Název imp. souboru“, v případě zadání masky názvu souboru ve tvaru např. *.gpc se budou při importu v adresáři s importovanými soubory zobrazovat pouze soubory, jejich přípona je gpc. Je-li zadána „Přípona po přejmenování“, lze importní soubor po úspěšném zpracování přejmenovat na soubor s touto příponou. Tím je zajištěno, že tentýž soubor nebude do systému ESO9 načten opakovaně (pokud bude přípona souboru po přejmenování jiná, než je přípona uvedená v „Názvu imp. souborů“, nebude se již tento soubor znovu nabízet ke zpracování).
Pokud potřebujete při importu bankovních výpisů provést nějaké dodatečné akce nad načtenými bankovními výpisy, je možno definovat název uživatelské procedury, které se má provést po importu. Můžete si zvolit buď proceduru pro hlavičku dokladu, nebo proceduru pro hlavičku bankovního výpisu. Pokud je zadána Exec procedura pro HDOK, pak tato procedura musí mít vstupní parametr @idHDOK a bude zavolána po založení každé naimportované hlavičky dokladu (HDOKu). Pokud je zadána Exec procedura pro BAV, pak tato procedura musí mít vstupní parametr @idBAV a bude zavolána (po naimportování všech dokladů) pro každou hlavičku bankovního výpisu (BAV), pro kterou se provedlo založení alespoň jedné hlavičky dokladu. Tyto procedury se uplatňují pouze při importu bankovních výpisů (1. 2. 1. 5 Bankovní výpisy - import), nikoliv tedy například při ručním pořizování dokladů.
Nastavením vlastnosti „Při importu BAV neprovádět rozúčtování“ je možno definovat, že se při importu bankovních výpisů nebude provádět rozúčtování. Má smysl nastavovat v případech, že vstupní soubory obsahují velké množství položek (řádově například tisíce) a import trvá poměrně dlouho dobu. V tom případě může být výhodnější provést import bez provedení rozúčtování, a to pak provést následně. Nastavením této volby se zruší volba „Po importu BAV provádět párování“ (pokud byla nastavena).
Nastavením vlastnosti „Po importu BAV provádět párování“ je možno definovat, zda se po provedení importu má provést automatické párování načtených bankovních výpisů. Tuto vlastnost je možno nastavit pouze v případě, že se provádí rozúčtování.
Slouží k nastavení parametrů pro export souboru bankovních zástav.
Hlavním parametrem je procedura pro export. K exportu souboru bankovní zástavy je nutná existence procedury spBAVZastavaExport_XXXX, kde část XXXX je nutné zadat do položky „Procedura pro export“. V současné verzi ESO9START jsou k dispozic procedury pro banky 0100 a 0800.
Dále je možné definovat název a adresář umístění exportovaných souborů, tento název a umístění se předvyplní při vytváření exportu.
V definici názvu je možno využít řetězce RRRRMMDD nebo RRMMDD. Při vytváření názvu souboru bude dosazeno aktuální datum.