Slouží k definici účetních předpisů pro vznik rozúčtování.

Účetní typ přiřazuje dokladu pravidla pro jeho rozúčtování. Účetní typ je definován pro typ dokladu nebo pro konkrétní vzor dokladu, odkud se přenáší do nového dokladu při jeho založení.

Účetní typ obsahuje souhrn účetních předpisů, podle kterých budou zakládány účetní zápisy dokladu, vždy jeden účetní zápis dle jednoho účetního předpisu. Účetní předpisy jsou definovány při implementaci systému ESO9 v uživatelské firmě. Při změně pravidel pro účtování je nutno změnit účetní předpisy.

Při zakládání nového dokladu jeho rozúčtování nevzniká podle obsahu číselníku Účetní typy, ale podle tzv. účetních procedur. Tyto jsou generovány pro každý účetní typ. Při jakékoliv změně účetního typu nebo mu příslušejících účetních předpisů budou účetní procedury celého účetního typu zrušeny a je nutno je znovu vygenerovat.
Při definici jednotlivých položek v Účetním typu nebo Účetním předpisu se používá syntaxe jazyka T-SQL.

Sestava, která opíše definice všech položek všech účetních předpisů daného účetního typu.

Nejdůležitější položkou je „Částka pro rozúčtování Kč“, popř. „Částka pro rozúčtování Val“. Udává hodnotu, na kterou se kontroluje vyrovnanost podvojnosti účetních zápisů. Pokud nelze určit konkrétní hodnotu, zadává se znak „=“.
„Podmínka účetního typu“ definuje, kdy má rozúčtování dokladu vznikat. (Např. faktury přijaté se neúčtují ve stavu „pořízeno“, ale až ve stavu vyšším než „schválen“.)

Ke generování účetních procedur slouží tlačítko „Vytvoření účetních procedur“.

Z existujícího účetního typu lze vytvořit kopií nový stiskem tlačítka „Kopie účetního typu“. Pro tento nově založený typ je pak nutno vygenerovat účetní procedury.

Účetní typ může být zkopírován z jiné databáze, je nutno zadat její jméno a kód kopírovaného typu.

Vstupní formulář pro zadávání a opravy účetních předpisů účetního typu lze vyvolat odkazem „Účetní předpisy“.

Účetní předpis definuje pravidla pro vznik účetního zápisu. Pro každý účetní zápis, který má vznikat na dokladech daného účetního typu, musí být definován jeden účetní předpis.

Vstupní formulář se skládá ze tří částí. V horní je identifikace účetního typu, ve střední seznam všech účetních předpisů daného účetního typu. Spodní část obsahuje definici naplňování jednotlivých položek účetního předpisu.

Je nutno stanovit, zda se účetní předpis vztahuje k hlavičce dokladu, složce dokladu nebo kumulaci složek dokladů. Lze zadat podmínku pro použití účetního předpisu.
Upozornění - nepoužívejte kumulativní účetní zápisy v případě, že předpokládáte následné ruční úpravy nebo párování takto vzniklých účetních zápisů !!
V případě, že na dokladu existuje pro tento účetní předpis více jak jeden účetní zápis, z nichž aspoň jeden je ruční nebo spárovaný a následně dojde ke změně některé položky ze složky nebo hlavičky dokladu, dle které se provádí kumulace, nelze již jednoznačně určit, jak má vzniknout rozúčtování a bude docházet ke vzniku nových účetních zápisů.

Z účetního předpisu je možno tlačítkem „Zkopírovat do předpisu“ vytvořit kopií nový účetní předpis. Pokud není zadán účetní typ, do kterého se kopie má provést, pak se provádí v rámci účetního typu). Vytvořený předpis má pořadové číslo o jedničku vyšší než je dosud maximální pořadové číslo v cílovém účetním typu. Takto funkce zjednodušuje pořizování účetních předpisů. Po zkopírování předpisu se automaticky zruší účetní procedura účetního typu (ve kterém účetní předpis vznikl), takže po dokončení kopírovaní a případných úpravách je nutno účetní proceduru znovu vytvořit. Do té doby není možné pořizovat ani opravovat doklady tohoto účetního typu.

Položky účetního předpisu definují převod hodnot z hlavičky nebo složky dokladu do sloupců účetního zápisu.
Pokud se jedná o účetní předpis nad složkou dokladu a položka má v obou tabulkách stejný název, je nutno tabulku rozlišit (např. HDOK.IDUCTOSN_MD a SDOK.IDUCTOSN_MD).
Parametry aplikace se označují znakem # a předponou Par_ (například #Par_DomaciMena#).
Pokud je třeba se ve výraze odkázat na konkrétní idHDok resp. idSDok, použijte označení #idHDok, resp. #idSDok, které budou při vlastním zaúčtování nahrazeny konkrétními hodnotami idHDok, resp. idSdok.

V definici položek je pro zjednodušení práce při definici účetních předpisů možno odkazem „Účetní předpis položky“ zobrazit popis sloupců tabulky HDOK nebo SDOK a vybranou položku z něj přenést jako z číselníku.

Z hlediska párování je důležitá položka Párovací klíč. Zpravidla to bývá variabilní symbol. Pro vlastní párování je klíč upraven podle položky Saldokontní klíč z číselníku 9.2.9 Saldokonta. Standardně je saldokontním klíčem párovací klíč na účetním zápisu. Je ale možno jej rozšířit např. o doplňující údaj nebo období.

Umožňuje exportovat definici účetních typů do XML souboru.

Ve spodní formě je nutno označit účetní typy, které se mají exportovat do XML souboru.
Tlačítkem „Vytvoř export XML“ je pak vytvořena definice takto označených účetních typů v XML formátu. Současně se nabídne název ukládaného souboru - standardně obsahuje datum a čas provedení exportu, je možno ho změnit.
Soubor je pak možno uložit pod zadaným názvem tlačítkem „Uložit do souboru“.

Takto vytvořený soubor může sloužit pro přenos definice účetního typu do jiné aplikace.

Poznámka : je doporučeno exportovat pouze menší počet účetních typů. Při exportu většího počtu účetních typů (desítky) je pak vzhledem k velikosti souboru následný import časově náročný.

Umožňuje importovat definici účetních typů z XML souboru, které byly vytvořeny například v jiné aplikaci.

Nejprve je nutno pomocí tlačítka „Procházet“ vybrat XML soubor, který byl vytvořen pomocí exportu účetních typů v této nebo jiné aplikaci.
Tlačítkem „Načti soubor“ se pak provede zpracování souboru a ve spodní formě se zobrazí seznam načtených vzorů.

Standardně není povoleno importovat již existující účetní typy dokladů. Pokud mají být již existující účetní typy importem přepsány, je nutno tuto volbu („Povolit přepsání existujících účetních typů“) zvolit ještě před označením požadovaných záznamů. V tom případě je třeba mít na paměti, že pro již existující doklady se v případě jejich editace (nebo jejich složek či účetních zápisů, při provedení párování apod.) provede zaúčtování dle nově načteného účetního typu, což může způsobit vytvoření jiných účetních zápisů, nebo také může vést k chybě v případě uzavřeného období.
Proto je doporučeno v takovém případě původní účetní typ zachovat (přejmenovat), a nově importovaný účetní typ používat pouze pro budoucí doklady.

Po označení požadovaných záznamů (s případnou volbou nového názvu účetního typu) se import provede tlačítkem „Importuj označené věty“. Tím se provede založení (aktualizace) označených účetních typů a současně se provede vytvoření účetních procedur. Pokud by importované účetní typy v definici používaly například funkce, které ještě v aplikaci neexistují, může dojít v takovém případě k chybě při vytvoření účetních procedur.

Upozornění : pokud exportovaný soubor obsahoval větší počet účetních typů (desítky), je zpracování souboru i následné označování vět časově náročné.

Poznámka : ve verzi 6.8 byl změněn způsob tvorby a zpracování vytvářených XML souborů. Z tohoto důvodu není možno načíst XML soubory vytvořené v aplikaci s nižší verzí.