ESO9 wiki

Definuje způsob a podmínky pro párování jisté skupiny účtů účetní osnovy. Každý účet účetní osnovy může být zařazen do některého saldokonta. Tím je stanoveno, že účetní zápisy na tomto účtu budou párovány, a to podle podmínek určených v definici saldokonta.

Principy, nastavení, možnosti párování a popis rozúčtování jsou popsány v samostatných dokumentech <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:01_princip_parovani.pdf“ target=„_blank“>Princip párování</a>, <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:02_nastaveni_pro_parovani.pdf“ target=„_blank“>Nastavení pro párování</a>, <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:03_moznosti_a_druhy_parovani.pdf“ target=„_blank“>Možnosti a druhy párování</a> a <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:04_rozuctovani_dokladu.pdf“ target=„_blank“>Rozúčtování dokladů</a>.

Nejdůležitější položkou je „Typ párování“ - pokud má hodnotu „Dod-Odb“, tj. dodavatelsko-odběratelské, účty tohoto saldokonta budou vstupovat do závazků a pohledávek.

Popis dalších položek:
Vstupuje do sestav závazků a pohledávek Do sestav závazků a pohledávek standardně vstupují účty ze saldokont, jejichž typ je nastaven na „Dod-Odb“ (dodavatelsko-odběratelské). Nastavením této položky lze definovat, že účty daného saldokonta nemají vstupovat do sestav závazků a pohledávek. Pokud Typ párování není nastaven na hodnotu „Dod-Odb“, nelze tuto vlastnost nastavit na ANO.
Tato vlastnost ovlivňuje pohled QUCETZAP_ZAVPOHL, funkce fnZavPohl_Zakladni, fnPrn_ZavPohlKDatu, fnPrn_ZavPohlSumSubj, fnPrn_ZavPohlDetSubj, fnPrn_InvZapPohl_DleUhrada, fnZavPohl60_SumDleSubj a procedury spSTI_ZavPohlDleSplatnosti_Data60, spSTI_ZavPohlKDatu60.

„Saldokontní klíč“ - klíč pro párování, standardně je saldokontním klíčem párovací klíč na účetním zápisu. Je ale možno jej rozšířit např. o doplňující údaj, období, subjekt a podobně.
„Saldokontní podmínka“ - lze omezit výběr účetních zápisů vstupujících do párování, standardně nastaveno jako neprázdný párovací klíč, tím pádem při párování se neberou v potaz účetní zápisy které nemají vyplněn párovací klíč.
„Párovat NULL účty“ - udává, zda do procesu párování zahrnou i účetní zápisy, které nemají vyplněný účet. Pokud je nastaveno „Ano“ a dojde ke spárování podle shodného párovacího klíče a částky, pak se účet do účetního zápisu doplní podle spárovaného protizápisu.
„Skupinové párování“ - je-li „Povoleno“, systém sečte párovací částky na všech účetních zápisech s totožným párovacím klíčem, a pokud je součet v toleranci párovacího rozdílu, označí všechny doklady ve skupině za spárované.
„Párování částečných úhrad“ - je-li povoleno, pak se při automatickém párování bude provádět párování částečných úhrad. Při částečném párovaní nevznikají kurzovní a párovací rozdíly. Standardě je zakázáno a položka není na formuláři viditelná. Pokud jej chcete zahrnout, kontaktujte odborné pracovníky ESO9 international a.s.
„Párování záloh“ - používá se pro párování záloh pro doplnění korunové částky do faktury. Je-li nastaveno „Ano“, pak se při spárování účetních zápisů v cizí měně do hlavičky faktury doplní korunová částka dle dokladu platby (úhrady). To se provede ale jen tehdy, jestliže párovaná valutová částka na platbě (úhradě) souhlasí s valutovou částkou na faktuře.
„Po spárování přeúčtovat“ - pokud skutečnost, že některý účetní zápis na dokladu byl spárován, má ovlivnit další účetní zápisy daného dokladu, je třeba znovu provést rozúčtování tohoto dokladu. Je-li nastaveno „Ano“, provede se přeúčtování automaticky.
„Párování dle středisek“ - ovlivňuje párování účetních zápisů v závislosti na střediscích.
- pokud je nastaveno párovat „bez ohledu na střediska“, pak se při automatickém párování spárují všechny účetní zápisy bez ohledu na to, zda mají shodná nebo různá střediska
- pokud je nastaveno párovat „pouze shodná střediska nebo NULL“, pak se při automatickém párování nespárují ty skupiny účetních zápisů, které mají sice stejný párovací klíč, ale jsou mezi nimi různá střediska - kromě NULL střediska
- pokud je nastaveno párovat „pouze shodná střediska“, pak se při automatickém párování nespárují ty skupiny účetních zápisů, které mají sice stejný párovací klíč, ale jsou mezi nimi různá střediska
„Účty pro kurzovní a párovací rozdíly“ - slouží pro automatické zaúčtování kurzovních a párovacích rozdílů, které při párování vzniknou. Je možno definovat zde pro každé saldokonto zvlášť, pokud není uvedeno, bere se z parametrů aplikace (skupina parametrů Párování).
„Povolený párovací rozdíl“ - udává toleranci, v jaké jsou párovací částky považovány pro účely párování za shodné. Týká se valutových hodnot. Rozdíl párovacích částek v této toleranci se při párování zaúčtuje automaticky jako párovací rozdíl. Pokud je tedy Povolený párovací rozdíl nastaven např. na 1,00 a při párování je rozdíl 0,5, tak pak vznikne párovací rozdíl. Pokud by byl rozdíl větší než 1,00 tak párovací rozdíl nevznikne.
„Párování v různých měnách“ a „Procento povoleného rozdílu“ - umožňuje automaticky párovat i doklady v různých měnách, pokud se jejich částky přepočtené na Kč liší maximálně o zadané procento. Doporučujeme však mít tento parametr nastaven na „Neprovádět“ a takové párování provádět ručně. Tak je možno pro každý případ posoudit, zda se skutečně jedná o úhradu celé částky nebo pouze o úhradu částečnou.
„Způsob kumulace detailu KS v hlavní knize“ - standardně se v sestavě konečného stavu v hlavní knize zobrazují všechny účetní zápisy daného dokladu. V této vlastnosti je možno zvolit, že se pro účely výpisu této sestavy mají zobrazovat pouze kumulace dle dokladu. Má význam zejména v případě, že se na dokladech vytváří vetší množství (desítky) účetních zápisů například z důvodu časového rozlišení a sestava pak obsahuje příliš velké množství detailů.
„Provádět uzávěrku kurzovních rozdílů“ - definuje, zda se má pro účty patřící do tohoto saldokonta provádět uzávěrka kurzovních rozdílů závazků a pohledávek.
„Přenášet vazby DMS při párování“ - umožňuje nadefinovat, zda se při spárování účetních zápisů mají k připárovanému dokladu připojit rovněž vazby na dokumenty z dokladu připárovaného účetního zápisu.
Pokud následně dojde ke zrušení spárování těchto účetních zápisů, takto připojené dokumenty se již automaticky neodpojují.
„Připojování v případě účtování ze složky“ - Pokud došlo ke spárování účetních zápisů, které vznikly na základě účetního předpisu definovaného pro složky dokladů (nikoliv však ty, které vznikly kumulací z několika složek), pak je možno definovat, zda se má dokument připojit k hlavičce nebo složce dokladu (nebo k hlavičce i složce). Toto má význam definovat například pro účty zařazení majetku, čímž je možno zajistit zkopírování vazeb na dokumenty z přijaté faktury na konkrétní pohyb složky majetku.


Odkazem „Párování“ bude spuštěno párování konkrétního saldokonta. Podrobněji viz činnost 1.3.1.1 Párování jednoho saldokonta.