Sdružuje činnosti související s párováním účetních zápisů (úhrady dokladů) na saldokontních účtech, párování se provádí přes účetní zápisy dokladů, jeden doklad může být spárován s více protidoklady (např. faktura může být přes účetní zápisy spárována jak se zálohou, tak s bankovním výpisem nebo zápočtem atd.).

Principy, nastavení, možnosti párování a popis rozúčtování jsou popsány v samostatných dokumentech <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:01_princip_parovani.pdf“ target=„_blank“>Princip párování</a>, <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:02_nastaveni_pro_parovani.pdf“ target=„_blank“>Nastavení pro párování</a>, <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:03_moznosti_a_druhy_parovani.pdf“ target=„_blank“>Možnosti a druhy párování</a> a <a href=„http://wiki.eso9.cz/lib/exe/fetch.php?media=startdoc:cz:04_rozuctovani_dokladu.pdf“ target=„_blank“>Rozúčtování dokladů</a>.

Pro párování je důležité správně vyplnit číselníky 9.2.2 Účetní osnova, 9.2.7 Účetní typy dokladů, 9.2.9 Saldokonta a Parametry aplikace, podrobně je popsáno v dokumentu Nastavení pro párování.

Párovat znamená spojit k sobě takové účetní zápisy jednoho saldokontního účtu, které splňují jisté podmínky:
- shodný párovací klíč
- opačná znaménka párovacích částek
- účet je saldokontní nebo NULL
- na hlavičce dokladu je uvedeno, že je pohledávka nebo závazek
- párované částky jsou shodné nebo jejich rozdíl je v rámci povoleného párovacího rozdílu

Doklady, které se mají párovat, musí mít rozúčtování, a to i v případě, že nebudou vstupovat do hlavní knihy. Takové doklady pak nemají v rozúčtování obrat MD a obrat DAL, ale částka je v položce „Saldokontní částka“. Jedná se např. o zálohové faktury, které se z hlediska hlavní účetní chovají jako doklady neúčetní a nedaňové. Rozúčtování takových dokladů slouží k tomu, aby se účet, středisko, subjekt a zakázka při párování doplnily na párovaný protidoklad (např. na bankovní výpis nebo pokladní doklad).

Saldokontní účet je takový účet, který má přiřazeno saldokonto. V účetní osnově musí mít saldokontní účet vyplněnu položku „Použít v saldokontu“, viz dokument Nastavení pro párování.
NULL účet je takový, který nebyl zadán, není na dokladu a v účetním zápise vyplněn. Zda lze NULL účty párovat je uvedeno v číselníku 9.2.9 Saldokonta, viz dokument Nastavení pro párování.

Párovací klíč je součástí účetního zápisu. Jeho naplnění je definováno v účetním předpise. Např. pro faktury a jejich úhrady je to zpravidla variabilní symbol. Pro vlastní párování je ovšem klíč upraven podle položky Saldokontní klíč z číselníku 9.2.9 Saldokonta. Standardně je saldokontní klíč roven párovacímu klíči na účetním zápisu. Je ale možno jej rozšířit např. o doplňující údaj nebo období, viz dokument Nastavení pro párování.

Párovací částka je pro účetní zápis vypočtena podle vzorce Počáteční stav + Obrat Má dáti - Obrat dal + Saldokontní částka. Všechny hodnoty jsou ve valutě. (Viz struktura <a href=„esoform.asp?Tpage=HELP\DMTable.idc&TABLENAME=UCETZAP“>tabulky účetních zápisů</a>.)

Možnosti párování:
Jednotlivě – párují se jen dvojice účetních zápisů, jejichž částky jsou opačné.
Skupinově – páruje se dohromady více účetních zápisů, jejichž součet částek je nulový.
Hromadně – systém se pokouší párovat všechny nespárované účetní zápisy na všech saldokontních účtech. Lze spustit pro všechna saldokonta nebo pro vybrané saldokonto. Spáruje takové účetní zápisy, kde součet částek je roven nule nebo je v toleranci povoleného párovacího rozdílu. Po spuštění párování se systém vždy nejprve pokusí párovat jednotlivě, až pokud to není možné, páruje skupinově (je-li to pro dané Saldokonto povoleno, viz dokument Nastavení pro párování). Hromadné párování se provádí v činnostech 1.2.1.5 Import bankovních výpisů, 1.3.1.1 Párování jednoho saldokonta, 1.3.1.2 Párování všech saldokont a 1.3.1.11 Automatické párování peněžních účtů a denně v noci nočním JOBem (pokud je nastaveno).
Částečně – při částečném párování je součet částek větší než povolený párovací rozdíl. Při tomto párování nevznikají kurzovní a párovací rozdíly. Částečně párovat je možné v polo-ručním režimu v činnosti 1.3.1.3 Párování částečných úhrad a při ručním párování. Je rovněž možno částečně párovat během hromadného párování (je-li to pro dané Saldokonto povoleno, viz dokument Nastavení pro párování).
Ručně – pokud není možno spárovat doklady podle shodného párovacího klíče, systém nabízí ruční párování za subjekt nebo účet účetní osnovy v činnostech 1.3.1.4 Párování za subjekt a 1.3.1.5 Párování za účet. Po výběru subjektu resp. účtu se nabídne seznam nespárovaných účetních zápisů pro daný subjekt resp. účet. V seznamu je možné označit řádky a poté je stiskem tlačítka spárovat. Ručně je možné párovat také z hlavičky dokladu (Bankovní výpisy a Pokladní doklady v oblasti 1.2 Finance, lze je párovat také v činnostech 1.3.1.12 Nespárované položky bankovních výpisů a 1.3.1.13 Nespárované položky pokladních dokladů), nebo z nespárovaného účetního zápisu zaúčtovaného na saldokontní nebo NULL účet (např. Faktury zálohové i účetní přijaté i vydané, Interní doklady).
Jednotlivé možnosti párování jsou podrobně popsány v dokumentu Možnosti a druhy párování.

V účetním zápise je po spárování vyplněna položka „Saldokontní případ“, která je pro všechny účetní zápisy téhož saldokontního případu stejná. V poli „Spárováno“ je zobrazen příznak spárování:
Ne - není spárováno
Ručně - je spárováno ručně uživatelem
Auto - je spárováno automaticky systémem ESO9
Zápočet - je spárováno zápočtem, viz 1.3.2 Zápočty

Při párování vznikají párovací a kurzovní rozdíly. Tyto jsou automaticky zaúčtovány na účty kurzových a párovacích zisků a ztrát, které jsou pro každé saldokonto definovány v číselníku 9.2.9 Saldokonta, viz dokument Nastavení pro párování. (Pokud v číselníku není uvedeno, použijí se účty z Parametrů aplikace.)
Doklady pro účtování kurzových a párovacích rozdílů jsou účetní doklady s hlavičkou a rozúčtováním.
Standardně je pro jedno účetní období založena jedna hlavička dokladu pro párovací zisky a jedna pro párovací ztráty. Pro kurzovní zisky a kurzovní ztráty jsou založeny hlavičky dokladů zvlášť pro každý subjekt. (Vždy při prvním takovém párování v daném účetním období, při kterém vznikl kurzovní nebo párovací rozdíl.) K příslušné hlavičce se pak v průběhu účetního období při párování přidávají účetní zápisy kurzových a párovacích zisků a ztrát. Typ a vzor těchto dokladů je definován v Parametrech aplikace, viz dokument Nastavení pro párování. V parametrech aplikace lze nastavit, že se hlavičky dokladů párovacích rozdílů nemají vytvářet pro období, ale zvlášť pro každý subjekt a hlavičky dokladů kurzovních rozdílů se nemají vytvářet zvlášť pro každý subjekt, ale pouze pro období (parametry KR_Dle_Subjektu a PR_Dle_Subjektu).
Vzniklé doklady lze kontrolovat v činnosti 1.1.1.2 Účetní operace, doklady kurzovních rozdílů lze zobrazit také zde v činnosti 1.3.1.6 Správa kurzovních rozdílů.

Obsahuje také sestavy, pomocí kterých lze zobrazit jak spárované, tak nespárované účetní zápisy.
Sestava 1.3.1.7 Nespárované účetní zápisy zobrazuje pro každý saldokontní účet s nespárovaným zůstatkem detailní seznam dokladů, které tvoří tento zůstatek (jsou nespárované, nebo jsou spárované částečně a zbývá na nich nespárovaná částka).
Sestava 1.3.1.8 Nespárované účetní zápisy k datu zobrazuje pro každý saldokontní účet, který měl k zadanému datu nespárovaný zůstatek, detailní seznam dokladů tvořících tento zůstatek.
Sestava 1.3.1.9 Spárované účetní zápisy k datu zobrazuje sestavu účetních zápisů, k jejichž spárování došlo v období mezi dvěma zadanými daty, jedná se o datum spárování, nikoliv o datum skutečné úhrady.
Sestava 1.3.1.10 Nespárované účetní zápisy podle období zobrazí pro vybrané účetní období dny, ve kterých proběhlo párování. Pro zvolený den pak vypíše všechny účetní zápisy, které byly spárovány tento den, zobrazí se stejná sestava jako v činnosti 1.3.1.9 Spárované účetní zápisy k datu.